Jak se stavěl Nový kostel

Charakter Církve bratrské, která v Litomyšli působila už od roku 1909 ve vile v Nádražní ulici říká, že se jedná o menší církev, která navazuje na vyznavačskou minulost Jednoty bratrské ze 16. století, která působila v Litomyšli a okolí.

Pro narůstající množství členů už se Sbor Církve bratrské už nemohl vejít do své vily. První nápad na rozšíření původního objektu zhatily vyšší náklady na realizaci v záplavovém území řeky Loučné. Tato situace a další jednání s městem Litomyšl, především vstřícnost městského vedení, rozhodly o novostavbě.

Přestože měla místní organizace Církve bratrské k dispozici maximálně milion korun, do nelehkého úkolu se pustila s odhodláním. Podařilo se jí jednat o podpoře a prodeji vily, ve které se církev scházela. Po první, nevyhovující nabídce stavební parcely na kraji obce se objevila ta pravá: v úplném centru, s výhledem na další dvě sakrální dominanty Litomyšle.

Jedinou komplikaci představovalo těsné sousedství rušné komunikace – denně tudy projíždí tisíce aut. Kromě plánovaného obchvatu, který by silnici měl časem zklidnit, se řešení tohoto problému stalo součástí zadání pro architekta. K jeho výběru přistoupil investor zodpovědně. Zorganizoval soutěž a nechal si při výběru poradit odborníky – členem poroty byl například renomovaný architekt Josef Pleskot.

Komise doporučila k realizaci návrh Zdeňka Fránka. Plánovaná stavba sice v průběhu navrhování prošla mnoha změnami, ale její výsledná podoba jednoznačně potvrzuje oprávněnost vložené důvěry.