Žalm 2
Národy a králové se bouří proti Bohu! Proti Bohu a jeho pomazanému (hebrejsky mašiach a řecky christos,Kristus). Co se to děje? Rozhodně to není dobré, protože tam, kde se člověk vzpírá Bohu, tam sestává tím svévolníkem, který je jak plevel, s kterým se hraje vítr. Hází to s ním sem a tam.Neobstojí. Takhle skončí ten, kdo nejde podle toho Božího biblického plánu. A tak to vidí i ten náš druhý Žalm, kdo se vzpírá Bohu, kdo se snaží stavět protiJeho moci, ten je Bohu k smíchu – i kdyby to byl snad král! Je Bohu k smíchu a navíc popouzíHospodina, aby promluvil v hněvu a všechny vyděsil! Co řekne, co vysloví, co je tak děsivého? Coje středem žalmu a tím pádem často nejdůležitějším poselstvím?
To si můžete přečíst v kázání Lukáše Rejmana z neděle 2. února.