To je prý stará italská hra. My ji jako malí hráli s dětmi. „Štronzo!“ a člověk zmrzl, tvář zdřevěněla. Povel „Portamento!“ hráče opět rozhýbal. Vyhýbali se prý kdysi lejnům. A vzali to jako hru. Ježíšova tvář ztvrdla, vyrýsovala se, prostě byl štronso, protože šel k Jeruzalému. A tam byly horší věci, než lejna. Celý text Lukášova evangelia 9:51-56 je protknut v původním textu výrazem pro „tvář“ Co říká naše tvář? Vrhá oheň jako Synové hromu, Jan a Jakub? A nebo si uvědomuje, že je ještě vyšší cíl, než Jeruzalém, Řím, Ženeva či Moskva… Že jdeme na horizont, za něj. Že jsme vlastnictvím Ducha Božího, který lidi prostě nehubí ohněm ani vztekem, ale každého zachraňuje. Dejte tomu deset minut a přemýšlejte! Tady je text nedělního kázání, ve kterém je vše obohaceno ještě o příběh kmene Dan z 18. kapitoly knihy Soudců